Jak to má vypadat?

Předvádění koní závisí na schopnosti umět se dorozumívat.

Koně předvádíme nejčastěji na svodech, výstavách, kondičních prohlídkách nebo zkouškách výkonnosti.

Předvadiště má být na klidném rovném neklouzavém podkladu, buď na přímé dráze nebo na předváděcím trojúhelníku, který umožňuje hodnotitelům posouzení mechaniky pohybu z různých úhlů pohledu.

Naprostou samozřejmostí je čistota předváděných koní, vhodně provedená korektura a namazání kopyt. Prezentaci jedinců používaných k práci či sportu prospěje kvalitní podkování, které je základní prevencí proti nemocem pohybového aparátu končetin.

Dospělé jedince předvádíme na jednoduché uzdečce s kroužkovým stihlem. Rovněž dbáme na přizpůsobení lícnic tak, aby nám udidlo nepropadalo ani nevytahovalo koutky. Nejvhodnější je jednoduchý dobře padnoucí nánosník a upraveny všechny vsuvky a posuvky.

Hříbata předvádíme na vodítku a vhodné stájové ohlávce. Pokud držíme otěže či vodítko s vidlicí jen v pravé ruce, je vhodné mít v levé ruce tušírku. Jestliže ji umíme používat, může se nám náramně hodit.

Nikdy nechoďte na předvadiště s neohmataným cizím koněm.

Jdete se předvádět a ukázat nejen koně, kterému můžete v jeho hodnocení ublížit a sobě neprospějete.

Učme se přirozenou autoritou získávat důvěru koně, zaujmout jeho pozornost, připoutat na sebe a motivovat. Později navykat na cizí prostředí a nejrůznější podněty.

Je dobré znát zásady práce s koněm ze země. Jeho napojení na člověka, zejména hra těla, ramen a používání jemných neviditelných polovičních zádrží. Jedině tak dokážeme nenásilně zastavit a znovu současně s koněm plynule vykročit.

Do prostoru předvadiště vstupujeme sebevědomě, energickým krokem na úrovni levé plece koně. Otěže či vodítko držíme lehce a nenásilně 10-20 cm pod bradou koně.

Na předváděcí desce za pomocí již popsaných pomůcek zastavíme. 

Při troše šikovnosti a rutiny je možno lehce koně naučit zastavení 

ihned do zootechnického korektního postoje. 

Jedině takto stojícího koně je možno zodpovědně posoudit.

Vykročením levé nohy a provedením čtvrtobratu se postavíme 

před koně. Dle potřeby můžeme otěže či vodítko uchopit do obou rukou. 

Po celou dobu posuzování hlídáme koně v udržení pozornosti, v nakročení a přirozené rovnováhy trupu, zatížení všech čtyř končetin a dostatečného vytažení krku z kohoutku.

Po představení koně je třeba vyčkat na vyzvání komise na pokyn „předvést“, vrátíme se vykročením levé nohy a obratem k levé pleci koně. Uchopíme otěže či vodítko do jedné ruky, vykročíme živým pravidelným krokem a asi po 15-20 m přejdeme do klusu. Postupně zvyšujeme prostornost chodu dle možností, až do jeho přirozeného maxima.

Oprostíme se od špatných vlivů některých krajin koně děsit! Je to jen komerční záležitost. Zůstaňme chovateli!

Udržujme přímočarý pohyb na jedné stopě, s rovným držením krku vytaženým z kohoutku, který se volně klene v harmonickém oblouku až po zátylek.

Nerušit koně v hubě, netahat k sobě, doporučená je mírně kratší pravá otěž. Koně otáčíme vždy vpravo. Na pokyn hodnotitele opouštíme předvadiště krokem.

Ústroj předvádějícího má být vždy korektní, neboť zrcadlí jeho počínání a významový charakter dané akce:

• bílé kalhoty, bílá košile (tričko), světlé sportovní boty

• tmavé kalhoty, tmavá nebo bílá košile, tmavé boty

• svazové nebo klubové tričko

• je možné použít i kompletní jezdeckou ústroj dle pravidel ČJF

• vždy však dlouhé kalhoty, rukavice bílé nebo černé

Některá plemena koní mají poněkud odlišný specifický způsob předvádění, uždění i jiné nároky na ústroj předvádějících.

Zaplétání hřívy, úprava ohonu, používání různých druhů šampónů a kondicionérů je naprosto samostatná kapitola. Pozor všakna odmašťování srstí, tím porušujeme přirozenou funkci pokožky.

V jednoduchosti je krása!

Předvádění koní není ani zdaleka tak jednoduché, jak se na první pohled jeví. Je potřeba fyzické kondice předváděče a zejména značné dávky koňařského citu, umu a zkušeností.

Vše, co děláme, dělejme tak, aby každý jen trochu zasvěcený okamžitě poznal, že to děláme rádi, a proto to umíme.

Dělejme vše pro udržování starých chovatelských tradic spojených s koňmi a jejich předváděním!