HUBERTOVA
JÍZDA​

Na závěr studia pořádají žáci třetích ročníků tradiční Hubertovu jízdu s následnou slavnostní večeří. V překrásné podzimní krajině areálu Národního hřebčína a na koních starokladrubských běloušů. V letošním roce z důvodu epidemiologické situace je Hubertova jízda pro 3.ročníky zrušena. Děkujeme za pochopení!

Hubertovy jízdy vznikly z loveckých jízd a parforsních honů. Nesou jméno patrona lovu – svatého Huberta (svátek má 3.11.). Lov zvěře původně patříval k běžným a nezbytným činnostem člověka. Parforsní hony ho však změnily ve společenskou záležitost a jezdeckou slavnost.

Jezdeckou sezónu každý rok uzavírá Hubertova jízda. Pořádá se v mnoho stájích po celé republice. V dnešní podobě to vypadá většinou tak, že jezdci jsou rozděleni do lotů (skupin) podle svých jezdeckých schopností a podle možností svého koně. Slavnostní nástup všech účastníků zahajuje tento svátek jezdectví. Každý lot vede takzvaný master. Jeho úkolem je vybírat vhodnou trasu pro svůj lot a sledovat případné prohřešky jezdců (např. vyhnutí skoku). Nedílnou součástí bývá doprovod trubačů, kteří dodávají Jízdě slavnostní ráz. Přibližně v polovině Hubertovy jízdy bývá přestávka s občerstvením. Závěr tvoří někdy tzv. Halali, kdy celý lot vyrazí najednou a jednotliví jezdci se snaží utrhnou liščí ocas zavěšený nad překážkou. Jindy může Hubertova jízda končit zkrácenou verzí parkuru (rozeskakováním) anebo se chytá tzv. liška, což je jezdec, který má připnutý liščí ocas a snaží se ostatním uniknout. Ať už je verze Hubertovy jízdy jakákoliv, vždy by se mělo dbát na zdraví jezdců i koní. Nikdo by neměl přeceňovat své schopnosti. Rozhodně by se také měla dodržovat pravidla jezdecké etiky. Účastníky Hubertovy jízdy po celé trase většinou doprovází diváci. Buď na kočárech, které jsou pro ně připraveny nebo auty nebo pěšky. Součástí Hubertovy jízdy bývá slavnostní večeře a taneční zábava, na které vedoucí lotů zveřejní prohřešky účastníků. V závislosti na organizaci může následovat jejich „soud a odsouzení“.

…na začátku jízdy svatého Huberta se prý má připíjet levou rukou…

Je zvykem, že myslivci připíjejí na zdar lovu a myslivosti levou rukou. Důvod tohoto zvyku není znám, pravděpodobně pochází z barokní doby, kdy byla zaváděna řada dalších loveckých zvyklostí. Při štvanici nebo parforsním honu drželi v pravicích jezdci na koních otěže, psovodi vodítka smečky psů a přípitek se pak musel přizpůsobit, číše se držela tedy levicí. Ostatně levá strana těla, kde je umístěno srdce, byla vždy považována za významnější, čestnější a upřímnější.

…tolik suchá věda pro neznalé. Pravý důvod, proč se připíjí na úspěch jízdy svatého Huberta levou rukou? Protože se tak činí na počest patrona lovců, svatého Huberta, který musel držet pohár s vínem v levé ruce, protože pravou rukou objímal Dianu, bohyni lovu.

Ať vám koně jdou a krásné Hubertovy jízdy!!!

Já Hubert – všech jezdců pán

sem k vám jsem byl zavolán.

Jezdecká sezona slavnostně končí,

každý oddíl mnou se s ní loučí.

A dnes tedy, v slavnostní chvíli,

do řady jste se postavili.

Vzrušené udatné sportovce

za chvíli promění na lovce.

Lišku – jen těšte se, budete honit po lese,

mastera v čele – tak zlomte vaz,

nesmí předběhnout nikdo z vás.

Kdo z koně dolů chtěl by jít,

musí se mastera dovolit.

Kdo z koně spadne, jémine,

u soudu trest ho nemine!

Ať se z vás nestane divá zvěř,

co neví, že všechno má svou mez.

Ať z vás nejsou blázni prokletí,

co nemají ohledy k zvířeti.

Za neposlušnost, jezdci zdejší,

tu bývá vždy trest nejpřísnější!

Žádné přestupky se nedají vracet,

večer u soudu je budete splácet.

Teď však konec povídání,

liško, vyraz – a vy za ní!!!

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek.